O pracovních podmínkách zdravotních sester se toho napsalo hodně. Chronicky se řeší nízké platy, přetížení i toxické prostředí. Že nejsou všechny spokojené, je jasné. Ale co jim na práci opravdu vadí, když se jich zeptáte přímo? A co je naopak těší a drží u povolání, které je tolik náročné?
Udělali jsme menší průzkum. Zúčastnilo se ho 723 respondentek a respondentů ze všech krajů České republiky, nejčastěji z řad všeobecných sester. Hlasovaly také praktické a dětské sestry, porodní asistentky nebo zdravotničtí záchranáři pracující v nemocničním prostředí. Své zkušenosti s námi sdíleli lidé na začátku kariéry i ti, kteří ve zdravotnictví pracují více než dvacet let.
Jak jsou sestry v práci spokojené
Když jsme se sester ptali, jak se ve své práci cítí, nevyšel nám ani úplně černý, ani úplně růžový obraz. Spousta z nich svou práci vnímá dobře – téměř polovina odpověděla, že je to „spíš OK“, a část z nich je ze své práce dokonce nadšená.
Pod povrchem je ale znát, že tahle spokojenost nemusí být úplně pevná. Některé sestry už si novou práci aktivně hledají, jiné o změně zatím jen přemýšlejí. A vůbec největší skupinu (78,7 % ) tvoří ty, které by byly otevřené zajímavé nabídce. Jinými slovy: možná zrovna nemají výpověď v kabelce, ale kdyby se objevila práce s lepšími podmínkami, nejspíš by zbystřily.
To ale neznamená, že svou profesi nemají rády. Právě naopak. Z odpovědí bylo znát, že pro mnoho sester má jejich práce pořád velký smysl. Baví je kontakt s pacienty, možnost pomáhat, odborná stránka práce, kolegové i to, že žádný den není úplně stejný.
A právě v tom je možná celý paradox. Člověk může mít svou profesi rád, a přesto cítit, že podmínky, ve kterých ji vykonává, už mu nevyhovují. Odejít navíc není vždy jednoduché. Ne každý věří, že jinde bude skutečně lépe, a spousta lidí má zkušenost, že všude se nakonec najdou nějaké ty mouchy.
Co sestrám pracovní den nejvíc ztěžuje pracovní den
Jedno téma se v odpovědích vracelo obzvlášť často: příliš mnoho pacientů na jednu sestru. Uvedlo ho více než 40 % respondentů. Přetížení tak rozhodně není jen pocit, ale reálný problém.
Další sestry zmiňovaly, že vykonávají práci mimo svou odbornost nebo musí často zaskakovat tam, kde by původně být neměly. A pak jsou tu samozřejmě peníze. Nízké finanční ohodnocení zaznívalo opakovaně - ať už šlo o práci s nočními směnami, nebo bez nich.
Jenže pracovní podmínky nejsou jen o výplatní pásce. Když sestry dostaly možnost vyjádřit se vlastními slovy, upozorňovaly i na to, jak velkou roli hraje přístup lidí na pracovišti. Zmiňovaly problematické chování vedení nebo situace, kdy realita po nástupu neodpovídala tomu, co jim bylo slíbeno při pohovoru.
Co by sestry přilákalo do nové práce?
Nejčastěji zazníval vyšší plat - vybralo ho 72,5 % respondentů. Hned vedle něj se ale objevovaly i další věci, které dokážou každodenní život výrazně změnit: více dovolené, pravidelné navyšování mzdy, méně pacientů na jednu sestru nebo více lidí na směně.
A vlastně je na tom hezky vidět jedna věc. Sestry nehledají jen „lepší práci“ v jednom univerzálním smyslu. Každá může potřebovat něco trochu jiného. Pro jednu je nejdůležitější výdělek. Pro jinou méně nočních. Někdo chce lepší kolektiv, někdo kratší dojíždění a někdo hlavně prostředí, ve kterém nebude mít každý den pocit, že jede na doraz.
S tím vším jsme sestrám schopni pomoci a najít jim práci, která jim bude opravdu sedět. Stačí nám říct, co od nové práce očekávají, a my se postaráme o zbytek.
